KERAMICKÝ KROUŽEK

    V říjnu naše keramická dílna ožila. Děti mladšího i staršího školního věku zde kouzlí. Jejich prsty modelují, vyvalují a zpracovávají keramickou hlínu. Výrobky jsou překrásné. Jejich ruce dokázaly zhotovit ptáčky, kaktusy, klauny, pejsky, myšky, hrníčky, čarodějnice, závěsy, slony, anděly, svícny, zajíčky, srdíčka, kalíšky na vajíčka, mističky, brouky… To vše jim již zdobí domovy. Naši keramici používají zatím dvě techniky: modelování a plátovou techniku. K této technice potřebují váleček a pláty, které se spojují „lepidlem.“ Lepidlem je „šlikr.“ Ten si vyrobí z hlíny a vody, je to vlastně takové blátíčko. Poté jejich díla schnou. Následuje vypálení – přežah. Z hlíny se stává střep. Teplota v keramické peci je přes 800°C. Výrobek po přežahu čeká na oživení. Je schopný přijímat barvu.  Život mu výtvarníci vdechnou glazurou. Je to tenký sklovitý povlak na povrchu keramických výrobků. Tu nanáší štětcem. Glazura dostává lesk a správnou barvu až ve chvíli, kdy se dílo opět vypálí na 1050°C – 1 100°C.  V keramické peci se z glazury odpaří voda a v bodě tání sline v kompaktní sklovitý povrch. Tento proces se odborně nazývá ostrý výpal. Pokaždé netrpělivě otvírám pec a jsem velmi zvědavá, jak se naše dílo podařilo. Práce s glazurami je taková alchymie. Nikdy nevíte, jak to dopadne. Nejvíce nás trápí červená. Z té se někdy stane i průhledná. To nás pak čeká přeglazování. Práce s hlínou je prastarý obor lidské činnosti. Nám v našich kroužcích přináší velkou radost a to je přece prima.

více foto zde