Polsko

Pracovní část, 6. 5. 2009

Ve středu 6. května byli žáci II. stupně rozděleni do 10 skupin po 5 - 6 členech. Během 6 hodin museli vyřešit 12 úkolů z různých oblastí, které mají spojitost s polskou historií, s polskými osobnostmi a polským místopisem. Výstupem z této pracovní části je protokol, který každý žák vypracoval.

Exkurze do Polska, 7. 5. 2009

Exkurzi do polských měst Osvětim a Krakov naplánovala a připravila paní učitelka Langerová. Vyjížděli jsme ve tři hodiny ráno a o půl osmé jsme zastavili na parkovišti před první zastávkou - koncentračním táborem v Osvětimi. Odtud jsme pokračovali do Krakova. Celý den nám byl výborným a vtipným průvodcem pan farář Ireneusz Szocinski, který nás jako rodilý Polák seznámil s plno zajímavostmi.

Škoda jen, že o velmi zajímavý a poučný zájezd nebyl ve Výprachticích velký zájem a tak s námi cestovaly děti z Dětského domova v Dolní Čermné a ze Základní školy v Ústí nad Orlicí. Bezpečně tam i zpět nás odvezl autobus pana Mačáta z Dolní Čermné.

Osvětim - Březinka (Auschwitz - Birkenau)

Největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka leží v jižním Polsku, asi 60 km západně od Krakowa. Název dostal podle přilehlého města Osvětim (německy Auschwitz) a vesnice Březinka (německy Birkenau). Po porážce Polska v roce 1939 bylo toto město přičleněno k třetí říši a ještě v tomtéž roce 1939 bylo na ústředí SS ve vratislavi rozhodnuto o vybudování koncentračního tábora pro politické vězně z Polska.

Auschwitz je světovým symbolem teroru, hromadných vražd a Holocaustu.

Podle odhadu zemřelo na tomto místě 1 200 000 - 1 500 000 lidí z celé okupované Evropy. Mezi vězni byli zejména Židé, cikáni a sovětští vojenští zajatci. Zahynulo zde také ale mnoho Maďarů, Čechů a Slováků, Jugoslávců, Francouzů, Němců a Rakušanů.

Koncentrační tábor Osvětim-Auschwitz byl založen v roce 1940 s přibývajícím počtem internovaných vězňů byl postupně rozšířen o tábor Březinka-Birkenau v roce 1941, Monowice v roce 1942 a do roku 1944 vzniklo dalších asi 40 menších táborů v okolí.

Část objektů byla zničena příslušníky SS na konci války, kdy se k táboru blížila Rudá armáda, část se zachovala a část byla po válce zrekonstruována polským státem.

Do tábora vede brána s cynickým nápisem "Arbeit machts frei" (Práce osvobozuje), kterou vězni denně odcházeli pracovat.

Většina vězňů deportovaných do KL Auschwitz umírala v plynových komorách bezprostředně po příjezdu, aniž byli vzati do stavu a obdrželi vězeňská čísla. Proto je nesnadné zjistit přesný počet umučených a zavražděných.

Dalším byly odebrány osobní věci, oděvy a byly jim ostříhány vlasy. Byla jim vytetována evidenční čísla a byli vyfotografováni.

V Auschwitz byly vězněny rovněž děti, posílané do tábora spolu s dospělými a bylo s nimi zacházeno také stejně jako s dospělými.

V kmenovém táboře většina vězňů bydlela v patrových zděných barácích, zatímco v Březince v barácích bez základů, přímo na bahnité půdě.

V jednom z baráků zasedal stanný soud, který dojížděl z Katovic. Během 2 hodinového zasedání bylo vyneseno až 200 rozsudků smrti zastřelením. Odsouzení se museli svléknout v umývárně a byli odvedeni k popravčí zdi.

Krematorium se nalézá mimo vlastní oplocené území tábora. Před vchodem stojí šibenice, na které byl 16. dubna 1947 popraven velitel tábora Rudolf Hoss.

Největší místností krematoria je márnice, která byla provizorně předělána na plynovou komoru. Ve druhé části jsou dvě ze tří pecí, ve kterých bylo denně spáleno až 350 těl. Do každé spalovací komory byla vkládána 3 těla najednou.

 

 

 

 

Asi 3 km od kmenového tábora byl vystavěn tábor Březinka-Birkenau. Bylo zde postaveno asi 300 baráků a počet vězňů se pohyboval okolo 100 000. Byla zde 4 krematoria s plynovými komorami a dvě prozatímní plynové komory.

 

 

 

 

 

 

 

 

V Březince si lze prohlédnout strážní věž SS, ze které je výhled na celý tábor, železniční rampu, kde probíhala první selekce a baráky pro vězně. Dochovalo se jen asi 22 dřevěných baráků, ostatní byly spáleny při opoštění tábora jednotkou SS a zbyly po nich jen k nebi trčící komíny.

Krakow

Univerzitní město Krakov je metropolí Malopolského vojvodství v jižním Polsku. Je městem přátelsky nakloněným k umělcům s čilým kulturním životem a místními lidmi, kteří stále dodržují staré zvyky a tradiční slavnosti. Když k tomu připočítáte nádherné historické památky, desítky kostelů a klášterů, muzea, galerie a divadla, vyjde vám město s jedinečnou atmosférou a kouzlem. O výjimečnosti svědčí i to, že bylo krakovské Staré město společně s Wawelem a městskými čtvrtěmi Kazimierz a Stradom zapsáno na seznam památek světového dědictví UNESCO.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skutečným klenotem Krakova je vyvýšenina Wawel, historické sídlo polských králů. Prohlédnout si zde můžete zámek se vzácnými muzejními sbírkami, katedrálu, kde se konaly korunovace polských králů nebo bájemi opředenou Dračí jeskyni.